Záchrana osob z jezu

Následující informace pocházejí z knihy Záchrana z válce Možností je několik, ale bohužel neexistuje žádný způsob, který by platil za všech okolností. Zaměříme se tedy jen na nejčastěji používaný způsob, který platí pro zachránce s lanem (házečka, kruh, podkova, koňadra ...) na břehu. Ostatní techniky si můžete přečíst v knize Záchrana z válce nebo vyzkoušet na stejnojmenném kurzu.

1. Velmi důležité je najít si dle konkrétní situace vhodné a bezpečné místo na břehu.
2. Navázat kontakt se zachraňovaným. Nejprve navázat vizuální kontakt!!!, což u vodáka zmítaného válcem může být obtížné. Pokud není oční kontakt a přesto hodíte pomůcku, lano nemusí plaváčet vůbec zpozorovat, i když je jen kousek od jeho těla! Zbytečně tak promarníte jeden hod a čas pro záchranu zkrátíte! Plaváček obvykle bez vesty a neoprenu v chladné vodě s neustálým potápěním pod hladinu vydrží maximálně 3-4 minuty!
3. Hod směřujte co nejpřesněji přes hlavu „plaváčka“. Vypozorujte okamžik, kdy má hlavu nad vodou a je schopen se házečky ihned chytnout. Plovoucí lano ve válci bez předchozího kontaktu bude jen těžko hledat a navíc hrozí nebezpečí „zasmyčkování“.
4. Co nejrychleji do bezpečí. Jestliže se toto podaří a plaváček se lana zachytí, je nutno ho co nejrychleji z válce vytáhnout. Zde je důležitá spolupráce dalších osob. Pozor, lano netahejte prudce, abyste ho plaváčkovi nevytrhly z rukou!

Jak vytáhnout plaváčka

Technika tažení někoho z válce je velmi odlišná od klasických postupů při záchraně na divoké vodě. Zde se lano samo nenapne a plaváček se kyvadlovým způsobem ke břehu nedostane, jako je to u případů záchrany na tekoucí řece. Zachránce na břehu sám aktivně lano přitahuje, a tím přitahuje i plaváčka ke břehu. Dovolí-li to místo na břehu jezu, pak zcela nejrychlejší a nejjistější metodou vytažení plaváčka je pevné uchopení házečky a běh s ní šikmo dolů od jezu. Zachránce neriskuje vyklouznutí lana z rukou, jelikož ho stále drží, a navíc běh je rychlejší než postupné přitahování lana. Nejde však přitahovat plaváčka bez rozmyslu a v kterémkoli směru. Plaváček je vytahován šikmo ven z válce, tedy zachránce se po zachycení házečky plaváčkem přesune po břehu směrem níže pod válec za vývarovou linii. Lano se nemusí přitahovat, stačí ho držet a jít s ním níže a zároveň dále od jezu. Pozor na kluzké břehy nebo šikmou regulaci, aby nedošlo k nechtěnému sklouznutí, zranění či pádu do jezu! Přitažení plaváčka ke břehu může být u silného válce namáhavé a silově náročné, a tak by měli lano tahat vždy minimálně dva zachránci. Velkou chybou při přitahování bývá tažení válcem podél jezu. Plaváček je tím vtažen pod přepadávající vodu, což může způsobit jeho tonutí s následným puštěním házečky. Již téměř zachráněný vodák je v mžiku opět v ohrožení života, a to jen díky nevhodnému způsobu vytahování. Nezůstávejte po hodu na úrovni válce, ale přesuňte se o pár metrů níže.

Mýty či „polopravdy“

V oblasti sebezáchrany se traduje několik mýtů či „polopravd“ ohrožujících život:

• Únik z válce spodním odtokovým proudem u dna. Rada zněla tak, že se vodák přiblíží k přepadávající vodě, zanoří se, a pak plave u dna ven.
  
  V dolní části se sice opravdu může nacházet odtokový proud, jenže technika je poměrně nebezpečná. Po zanoření ke dnu jezu může dojít např. ke vtažení pod podemletý jez, náraz o kameny či jinou překážku u dna. Dále je nutné se potopit pod přepadávající vodu, což je značně stresové nebo úplně nemožné u šikmé či parabolické spádové desky. Proud navíc tělem prudce smýkne, což může způsobit změnu směru plavání a ztrátu orientace.
  Doporučení: Tato metoda by neměla patřit mezi prioritní techniky sebezáchrany. Bude velmi záležet na konkrétní situaci a jezu, jelikož v některých případech je jen ztrátou sil s velmi nejasným výsledkem a potenciálním ohrožením života.
• Svlékání vesty. Důvod byl ten, že vesta svým výtlakem neumožňuje uniknutí z válce spodním odtokovým proudem u dna a že propěněná voda stejně nenese. Proto svlečení bylo logickým zdůvodněním pro tuto techniku. Sundání vesty ale není nijak jednoduché, zvláště u některých typů. Další nepříliš přesné tvrzení je o malé nosnosti vesty v propěněné vodě. Sice je voda opravdu více provzdušněná, ale i v ní vesta dostatečně nese. Bez ní je jakýkoli pohyb ve válci značně obtížný a zbytečně zvyšuje riziko ohrožení života. V případě, že by se uniknutí z válce nepovedlo, pak zůstane vodák ve válci zcela bezprizorní a ztratí tím jakoukoli možnost jiného způsobu záchrany. Dalším důvodem, který mluví proti sundání vesty, je ten fakt, že při ztrátě vědomí a vyplavení za vývarovou linii nezůstane tělo nad vodou a znesnadní tím záchranu lidem ze břehu. Navíc vesta pomáhá chránit tělo a zároveň zvyšuje tepelný komfort plaváčka.
  Doporučení: Nikdy se nepokoušejte sundat plovací vestu ve válci.